České nevládní organizace společně s agenturami OSN v Česku zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024. Dárce žádají o 58,3 milionu USD.
Na fotografii zleva: Petra Srdínková, Komunitní uprchlické centrum Kalyna; Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci; Jurgen Van Meirvenne, velvyslanec Belgie v České republice; Nicole Epting, představitelka UNHCR pro střední Evropu; Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva; Ajmal Khybari, vedoucí české kanceláře UNHCR; Bijan Sabet, velvyslanec USA v České republice a Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Photo: Jakub Žák / WHO
Agentury OSN dnes v Praze společně s 25 českými partnerskými organizacemi ve spolupráci s vládou zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024. Všichni partneři Plánu reakce vyzývají dárce k poskytnutí prostředků na podporu integrace uprchlíků z Ukrajiny v Česku v roce 2024 ve výši 58,3 milionu USD. Tyto finanční prostředky mají doplnit vládní strategii integrace uprchlíků a přispět k úspěšnému začlenění uprchlíků do české společnosti. Počet partnerských organizací Plánu reakce se zvýšil ze čtyř v roce 2023 na třicet v roce 2024, což svědčí o dobré spolupráci mezi lokálními organizacemi, agenturami OSN a státními orgány.
Česko: vzor hodný následování
Zatímco válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání, Česko je nadále jednou z nejvýznamnějších hostitelských zemí v Evropě. Na jejím území pobývá více než 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z čehož přibližně 60 % tvoří ženy a děti. „Díky aktivním a vstřícným krokům vlády a solidárnímu přístupu místních samospráv, občanské společnosti, neziskového sektoru i byznysu Česko exemplárně zvládlo první dva roky uprchlické situace a ve středoevropském regionu platí za vzor hodný následování“, řekl Ajmal Khybari, vedoucí české kanceláře UNHCR.
Plán reakce pro Česko je součástí širšího Regionálního plánu reakce na uprchlickou situaci, který byl představený v Ženevě 15. ledna 2024 a který předpokládá v deseti zúčastněných zemích celkové potřeby ve výši jedné miliardy USD na pomoc dvěma milionům uprchlíků. Částka 58 milionů dolarů umožní organizacím sdruženým v Plánu reakce podílet se na řešení složitých výzev, kterým uprchlíci čelí, jako jsou vysídlení, sociální a ekonomické vyloučení, mezery v přístupu ke vzdělání a zdravotnickým službám a předcházení vykořisťování či genderově podmíněnému násilí.
Zaměření na dlouhodobé strategie a posilování soudržnosti
Na rozdíl od prvních dvou let války na Ukrajině se partnerské organizace Plánu reakce odklánějí od řešení namířených na zvládání krizové situace a soustředí se na dlouhodobé, udržitelné strategie a posílení soudržnosti mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami. „Aktuální prioritou v oblasti adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny je především zajištění stabilního bydlení a naplánování variant budoucího setrvání osob s dočasnou ochranou na území ČR. Dále je nutné se zaměřit na oblasti zaměstnávání a pracovního vykořisťování, zajištění dostupného vzdělávání, zdravotní péče a dostatečnou dávkovou podporu“, uvedla vládní zmocněnkyně
pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zveřejnění Plánu reakce na uprchlickou situaci zahájila a poděkovala organizacím sdruženým v Plánu reakce za důležité partnerství.
Dostupné bydlení považuje za prioritu i Petr Čáp, vedoucí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku: „Při řešení problému dostupného bydlení pro uprchlíky v roce 2024 zdůrazňuje IOM důležitost uvolnění nevyužívaných nemovitostí na lokálním trhu, což zvýší nabídku pro uprchlíky i české občany. Při poskytování pomoci s ubytováním bude povinností se zaměřit na ty nejzranitelnější, jako jsou rodiny s dětmi a osamocení senioři. Pro ty, kteří budou muset
zůstat na ubytovnách, je důležité nastavit základní standardy pro důstojné a stabilní bydlení a tím zamezit obchodu s chudobou a vykořisťování.“
Marharita Golobrodská z organizace ProUkrainu vidí v zapojení zejména mladých uprchlíků do českého pracovního trhu příležitost pro českou ekonomiku: „Přestože je pracovní trh v České republice pro uprchlíky otevřený, nedostatečná jazyková příprava často omezuje jejich možnost najít si práci ve svém oboru nebo dokonce i legální zaměstnání. Ukrajinci by například mohli začínat pracovat ve svých oborech na nižších pozicích s českými mentory, aby se úspěšně
naučili českým standardům a zvládli jazyk. Zaměstnávání uprchlíků by tak pomohlo vyřešit problém nedostatku pracovníků v některých oborech v České republice.“
„Možnost najít si důstojné zaměstnání a podpořit tak vlastní soběstačnost významně přispívá k dobré mentální kondici uprchlíků“, dodává Gracián Svačina z Asociace Trigon, která do svého moravskoslezského týmu psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků zařadila i ukrajinské psychology, logopedy a tlumočníky. „Podpora duševního zdraví ukrajinských uprchlíků prostřednictvím komunitních služeb duševního zdraví je jednou z našich klíčových priorit pro rok 2024,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku. „Zároveň se budeme výrazně soustředit na poskytování systémové podpory a ochrany veřejného zdraví, posilování primární zdravotní péče a poskytování služeb, které jsou klíčové v kontextu uprchlické krize, se zvláštním zaměřením na lidi v nouzi.“
Také UNICEF se společně s národními partnery v roce 2024 zaměří na nejzranitelnější uprchlíky a jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním službám a službám ochrany dětí. S téměř 50 000 uprchlickými dětmi zařazenými do systému formálního vzdělávání patří Česká republika mezi země s nejvyšší mírou zápisu uprchlíků do škol. “Do budoucna budou důležitými prioritami zajištění kvalitního vzdělávání a osvojování českého jazyka, duševního zdraví a inkluzivního prostředí ve školách. Zvláštní důraz bude kladen na podporu dospívajících a mládeže, aby mohli pokračovat ve vzdělávání a budování svých dovedností. Jedná se o důležitou investici do generace, která bude mít zásadní význam pro obnovu Ukrajiny”, uvedla vedoucí kanceláře UNICEF Yulia Oleinik.
Na podobně konstruktivním přístupu, často s řešeními, která vycházejí ze samotné uprchlické komunity, staví i ostatní organizace sdružené v Plánu reakce. Věří, že společně dokáží najít způsoby spolupráce, jak zajistit, aby zde lidé nucení uprchnout z Ukrajiny i nadále nacházeli Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,
bezpečí, pomoc a ochranu i plnohodnotné a důstojné podmínky pro život do okamžiku, než se budou moci bezpečně vrátit domů.
Kontaktní osoby:
Abel Benešová Kristýna, UNHCR, [email protected], +420 728 457 092
Janouchová Veronika, UNICEF, [email protected], +420 775 378 090
Svobodová Šárka, UNIC, [email protected], +420 724 020 612
Stowasser Filip, IOM, [email protected], +420 731 657 403
Žák Jakub, WHO, [email protected], +420 721 835 990
Sdílejte na Facebooku Sdílejte na Twitteru
