29-04-2008
ŽENEVA, 29. dubna 2008 (UNHCR) – Průzkum mezi téměř jedním tisícem Iráčanů žijcích v současnosti v Sýrii ukazuje, že 95 procent z nich uprchlo z vlasti kvůli přímému ohrožení nebo celkovému nedostatku bezpečnosti a že pouze 4 procenta plánují návrat do Iráku.
Nejnovější odhad týkající se návratu Iráčanů do vlasti prováděla pro Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Sýrii agentura pro výzkum trhu IPSOS mezi 2. a 18. březnem. V Damašku v registračních místech a na místech distribuce potravin UNHCR, v komunitních centrech a při domácích návštěvách provedla agentura pohovory celkem s 994 Iráčany.
Okolo 86 procent respondentů bylo registrovaných UNHCR, 14 procent bylo ještě mimo evidenci. Celkem 95 procent uvádělo, že z Iráku odešlo v posledních letech buď kvůli přímým hrozbám (65 procent), nebo kvůli celkově špatné bezpečnostní situaci (30 procent). Asi 2 procenta dotázaných Iráčanů odešly z Iráku před rokem 2003, 44 procent v letech 2003 až 2006 a 54 procent po roce 2006. Celkem 94 procent má v Sýrii platné povolení k pobytu.
Průzkum odhalil, že ze všech 994 dotázaných pouze 39 osob – neboli 4 procenta – plánuje návrat do Iráku. Z těchto 39 lidí se 31 procent chce vrátit někdy v příštích 12 měsících, zbytek si žádné datum nestanovil. Celkem 89,5 procenta (890 z 994 lidí) nepočítá s tím, že by se vrátili do Iráku, zatímco 6,5 procenta (65 z 994 lidí) neví, jestli se do Iráku vrátí.
Průzkum prokázal nejen značnou mobilitu této populace – 34 procent dotázaných za poslední rok jednou nebo dvakrát Irák navštívilo – ale také to, že Iráčané žijící v Sýrii jsou v kontaktu s domovem a s lidmi, kteří se tam dobrovolně vrátili.
Z celkových 27 procent těch, kdo uvedli, že znají lidi, kteří se vrátili do Iráku, 62 procent říkalo, že jsou s nimi stále v kontaktu. Z těch Iráčanů, kteří znají někoho, kdo se vrátil domů, 77 procent uvádělo, že podmínky doma nejsou podle nich uspokojivé.
Ti, kteří se nechtějí vrátit, pro to udávali následující důvody: 61 procent uvedlo, že jim v Iráku hrozí přímé nebezpečí. 29 procent se nechce do Iráku vrátit kvůli celkově špatné bezpečnostní situaci. 8 procent odpovědělo, že jejich domov v Iráku byl zničen, nebo ho v současnosti obývá někdo jiný. 1 procento udává, že v Iráku nemá žádnou práci. A 1 procento, že už doma nemá žádné příbuzné.
Podobný průzkum se prováděl i v Jordánsku, kde se agentura v prvních třech březnových týdnech dotazovala 400 Iráčanů. Výsledky tohoto průzkumu se dosud zpracovávají.
V důsledku krize v Iráku bylo vykořeněno celkem 4,7 milionu Iráčanů. Z nich víc než 2 miliony žijí jako uprchlíci v sousedních zemích – většinou v Sýrii a Jordánsku – a 2,7 milionu je vysídlených ve své vlastní zemi.
„UNHCR nadále pokračuje v identifikaci překážek, které brání bezpečnému a důstojnému návratu do Iráku. Spolupracuje s iráckou vládou na opatřeních, která mají tyto překážky odstranit a zajistit, že jednoho dne bude dobrovolný návrat možný“ uvedla mluvčí UNHCR Jennifer Pagonisová v úterý v Ženevě.
Mluvčí poukázala na to, že UNHCR v lednu požádal o 261 milionů USD na pomoc pro irácké uprchlíky v zahraničí i pro vysídlené v Iráku. „Zatím jsme dostali necelou polovinu této částky, což nestačí na to, abychom udrželi v chodu probíhající programy i ve druhé polovině roku 2008,“ zdůraznila mluvčí.
Mezi dárce poskytující peníze na programy pro pomoc Iráčanům patřili do 22. dubna Spojené státy (95,4 milionu USD), Kanada (1,5 milionu USD), Velká Británie (6,2 milionu USD), Německo (3,9 milionu USD), Švédsko (2,3 milionu USD), Finsko (1,5 milionu USD), Evropská komise (6,3 milionu USD), Kuvajt (1 milion USD), Francie (740.000 USD), Švýcarsko (702.000 USD), Itálie (292.000 USD) a soukromí dárci (109.000 USD).
Sdílejte na Facebooku Sdílejte na Twitteru