Monitorování hranic | Smíšená migrace

Uprchlíci prchající před konflikty či pronásledováním jsou v choulostivé situaci. Neumožní-li jim ostatní státy vstoupit na území nebo posílají-li je zpět tam, kde jim hrozí pronásledování, mohou je tím odsoudit k nesnesitelnému životu bez práv, k mučení či dokonce k smrti.

Přestože má každá vláda právo zabezpečit své území a bránit nelegální migraci, je zároveň velmi důležité, aby ani ten nejpřísnější hraniční režim nebránil ve vstupu tomu, kdo na území daného státu přichází hledat azyl. Dle mezinárodního práva jsou státy povinny poskytovat ochranu potřebným a nesmějí nikoho posílat zpět tam, kde je ohrožen jeho či její život nebo svoboda. Jde o základní princip ochrany uprchlíků označovaný jako non-refoulement.

S cílem zajistit, aby měl kdokoli, kdo ve střední Evropě hledá azyl, přístup na bezpečné území i ke spravedlivému a efektivnímu azylovému řízení, vytvořilo UNHCR v rámci celého regionu projekty správy hranic. Více se o těchto projektech dozvíte, klepnete-li na níže uvedený odkaz.

Migrační toky jsou dnes čím dále složitější, přičemž nezahrnují pouze uprchlíky, ale také miliony migrantů. I migranti, a to především ekonomičtí, touží po lepším životě a převaděči a pašeráci na celém světě vydělávají na jejich zoufalství a touze miliardy dolarů. Východní hranice EU není v tomto ohledu výjimkou.

Mezi uprchlíky a migranty je zásadní rozdíl: migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu. UNHCR chce proto zajistit, aby každý uprchlík, cestující ve smíšené skupině migrantů a žadatelů o azyl, měl přístup na území jiného státu a nebyl přímo z hranic vrácen zpět, jako by se jednalo o nelegálního migranta, což v mnoha případech přímo ohrožuje jeho život nebo ho vystavuje nebezpečí.