Zpráva UNHCR: koronavirus závažně ohrožuje vzdělávání uprchlíků – polovina dětských uprchlíků na světě nechodí do školy

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v dnes zveřejněné zprávě nazvané Coming Together for Refugee Education (Společně za vzdělávání uprchlíků) upozorňuje, že pokud mezinárodní společenství okamžitě nepodnikne razantní kroky k nápravě katastrofického dopadu onemocnění COVID-19 na vzdělávání uprchlíků, bude ještě více ohrožena budoucnost milionů mladých lidí, kteří žijí v nejzranitelnějších společenstvích na světě. Údaje uvedené ve zprávě vycházejí z hrubého počtu žáků zapsaných k docházce ve školním roce 2019/2020.

S dopady pandemie COVID-19 na výuku sice bojují děti v každé zemi, dětští uprchlíci jsou však podle zprávy znevýhodněni zvlášť. Pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, je u nich dvakrát větší než u jiných dětí. To se navíc může dále zhoršit – mnozí nebudou moci pokračovat v docházce kvůli uzavření škol, obtížím s placením školného, uniforem nebo učebnic, nedostupnosti technologií nebo proto, že budou muset pracovat, aby se jejich rodiny uživily.

„Polovina všech dětských uprchlíků na světě již do školy nechodila,“ uvedl Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. „Po všem, čím si prošli, je nesmíme připravit o budoucnost tím, že jim dnes nedopřejeme vzdělání. Navzdory velkým výzvám, které před nás pandemie staví, můžeme s větší mezinárodní podporou uprchlíků i jejich hostitelských komunit moderními způsoby usilovat o to, aby nebyl zmařen kriticky důležitý pokrok ve vzdělávání uprchlíků z posledních let.“

Bez výraznější podpory by mohlo dojít k obratu – v některých případech nezvratnému – v setrvalém a těžce vydobytém nárůstu počtů žáků zapsaných k docházce na základní, vysokoškolské, odborné a učňovské školy, což může ohrozit naplňování cíle udržitelného rozvoje č. 4, tedy zajištění rovného přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání pro všechny.

V působivém doslovu ke zprávě říká Mohamed Salah, ambasador nadace Vodafone Foundation a UNHCR pro program Instant Network Schools: „Pokud dnes zajistíme kvalitní vzdělání, bude to zítra znamenat méně chudoby a utrpení. Nezapojí-li se každý, čeká celé generace dětí – v nejchudších oblastech světa až miliony – chmurná budoucnost. Pokud ale spojíme síly, všichni společně jako tým, můžeme jim poskytnout šanci na důstojnou budoucnost, kterou si zaslouží. Nenechme si tuto příležitost ujít.“

Čísla ve zprávě za rok 2019 vycházejí z údajů za dvanáct zemí, které poskytují útočiště více než polovině dětských uprchlíků na světě. Na základní školy je sice zapsáno 77 % dětí, na střední školy však již jen 31 %. K vysokoškolskému vzdělávání jsou pak zapsána pouhá 3 % mladých uprchlíků.

I když jsou tyto statistické údaje výrazně pod světovým průměrem, znamenají pokrok. Počet dětí zapsaných k docházce na střední školy vzrostl o desetitisíce – jen za rok 2019 se jedná o 2% nárůst. Nyní ale hrozí, že pandemie COVID-19 tento i další zásadní pokroky zmaří. Hrozba je obzvláště závažná pro dívky.

Dívky mezi uprchlíky mají již beztak ztížený přístup ke vzdělání oproti chlapcům a pravděpodobnost, že se po dosažení příslušného věku zapíší na střední školu, je u nich poloviční. Podle údajů UNHCR fond Malala odhaduje, že kvůli pandemii COVID-19 se tento měsíc do školních lavic nevrátí polovina všech uprchlických středoškolaček. V zemích, kde hrubý počet žákyň zapsaných na střední školy nedosahoval ani 10 %, hrozí trvalý odchod ze školy všem dívkám, což je hrozivá představa, která by mohla těžce zasáhnout několik budoucích generací.

„Mimořádné obavy mám z dopadu na dívky mezi uprchlíky. Nejenže je vzdělání základním lidským právem – zřejmá je i ochrana a ekonomické výhody vzdělání pro uprchlice, jejich rodiny a celé komunity. Mezinárodní společenství si zkrátka nemůže dovolit upřít jim příležitosti, které v sobě vzdělání skýtá,“ řekl Grandi.

Adaptace na omezení způsobená pandemií viru COVID-19 je obzvláště obtížná pro 85 % uprchlíků na celém světě, kteří žijí v rozvíjejících se či nejméně rozvinutých zemích. Vysídlenci běžně nemají k dispozici mobilní telefony, tablety, laptopy, připojení k internetu a dokonce ani rozhlasové přijímače.

UNHCR, vlády a partneři usilovně pracují na odstranění zásadních nedostatků a zajištění kontinuity vzdělávání uprchlíků během pandemie formou výuky po internetu, pomocí televize a rozhlasu i cestou podpory učitelů a zákonných zástupců při plnění zdravotních opatření.

Zpráva popisuje, jak se rodiny, obce i vlády snaží zajistit dětským uprchlíkům vzdělání. Uvádí pozitivní příklady vlád, které uzákonily právo dětských uprchlíků na docházku do státních škol, mj. v Ekvádoru a Íránu. Příklady digitálních inovací zmiňuje egyptský ministr školství nebo jordánská rodina, která přechod na učení po internetu využila ve svůj prospěch. Jelikož více než polovina všech uprchlíků světa žije ve městech, klade zpráva důraz na roli měst – starosta britského Coventry např. uvádí, jak jeho město situaci zvládá a proč to má smysl.

Zpráva vyzývá vlády, soukromý sektor, občanskou společnost i další strany, aby společně hledaly řešení pro posilování národních školství, možnosti pro získání certifikovaného vzdělání a aby zajistily financování školství. Nebudou-li v tomto smyslu jednat, existuje nebezpečí vzniku ‚ztracené generace‘ uprchlických dětí, které nedostaly možnost nabýt vzdělání.

Vzdělávání uprchlíků však neohrožuje jen virus COVID-19. Útoky na školy jsou děsivou a stále častější skutečností. Zpráva se zaměřuje na africkou oblast Sahelu, kde si násilnosti vynutily uzavření více než 2 500 škol, což znemožňuje vzdělávání celkem 350 000 žáků.