UNHCR, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dnes apeluje na světové vůdce, aby více usilovali o udržení míru, stability a spolupráce a pomohli tak zastavit a zvrátit již téměř deset let trvající trend růstu počtu vysídlených obyvatel v důsledku násilí a pronásledování.
Podle zjištění nejnovější výroční zprávy Global Trends, kterou dnes UNHCR vydalo v Ženevě, dosáhl počet lidí prchajících před válkami, násilím, pronásledováním a porušováním lidských práv v roce 2020 navzdory pandemii téměř 82,4 milionu. Jedná se o další čtyřprocentní navýšení již tak rekordního čísla 79,5 milionu lidí z konce roku 2019.
Ve zprávě se uvádí, že na konci roku 2020 bylo na světě 20,7 milionu uprchlíků v rámci mandátu UNHCR, 5,7 milionu palestinských uprchlíků a 3,9 milionu Venezuelanů vysídlených do zahraničí. Dalších 48 milionů osob bylo vysídleno vnitřně ve vlastní zemi a 4,1 milionu osob představují žadatelé o azyl. Tyto počty ukazují, že navzdory pandemii a výzvám ke globálnímu příměří konflikty dál vyhánějí lidi z domovů.
„Za každým číslem je člověk vyhnaný ze svého domova a příběh o vysídlení, ztrátě majetku a utrpení. Tito lidé si zaslouží naši pozornost a podporu nejen ve formě humanitární pomoci, ale je třeba i nacházet řešení jejich svízelné situace.
I když Úmluva o uprchlících z roku 1951 a Globální kompakt o uprchlících poskytují právní rámec a nástroje, jak na vysídlení reagovat, potřebujeme především větší politickou vůli k řešení konfliktů a perzekuce, která lidi nutí utíkat,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
42 procent všech násilně vysídlených osob představují dívky a chlapci mladší 18 let. Tyto osoby jsou obzvlášť zranitelné, zejména pokud se krize protahují na léta. Podle nových odhadů UNHCR se v letech 2018–2020 jako uprchlíci narodil téměř milion dětí. Mnohé z nich mohou uprchlíky zůstat po řadu let.
„Tragická skutečnost, že se v exilu rodí tolik dětí, by již sama o sobě měla být dostatečným důvodem pro mnohem větší snahu předcházet konfliktům a násilí a ukončovat je,“ prohlásil Grandi.
Ve zprávě se dále uvádí, že na vrcholu pandemie v roce 2020 svoje hranice uzavřelo přes 160 zemí, přičemž 99 z nich nebralo ohled ani na lidi hledající ochranu. I tak se díky lepším opatřením, jako jsou např. lékařské prohlídky na hranicích, potvrzení o zdravotním stavu či dočasný pobyt v karanténě, zjednodušené registrační řízení a konání pohovorů na dálku, stále většímu počtu zemí dařilo nalézat cestu, jak uprchlíkům zajistit azyl, a přitom neslevovat ze snah o zastavení šíření pandemie.
Lidé i v roce 2020 prchali do zahraničí, ovšem další miliony jich byly vysídleny vnitřně přímo ve svých vlastních zemích. Především v důsledku krizí v Etiopii, Súdánu, zemích Sahelu, Mosambiku, Jemenu, Afghánistánu a Kolumbii se počet vnitřně vysídlených osob zvýšil o více než 2,3 milionu.
Do svých domovů se v průběhu roku 2020 vrátilo zhruba 3,2 milionu vnitřně vysídlených osob a pouhých 251 000 uprchlíků – což oproti roku 2019 představuje pokles o 40, resp. 21 procent. Dalších 33 800 uprchlíků získalo občanství v zemích, které jim poskytly azyl. V důsledku poklesu počtu míst k přesídlení a pandemie covidu-19 se pak drasticky zpomalilo přesídlování uprchlíků – loni jich bylo přesídleno pouhých 34 400, což je nejnižší počet za posledních 20 let.
„K řešení je potřeba, aby světoví vůdci a vlivné osobnosti odložily své rozepře, přestaly k politice přistupovat egoisticky, a namísto toho se zaměřily na prevenci a řešení konfliktů a dodržování lidských práv,“ uzavřel Grandi.
Sdílejte na Facebooku Sdílejte na Twitteru
