Globální trendy – stručný přehled

Zpráva UNHCR s názvem Globální trendy 2018 jasně dokládá neustále rostoucí míru nuceného vysídlování ve světě. Počet lidí přinucených uprchnout před válkou, pronásledováním nebo násilím se za posledních 20 let zdvojnásobil. Každý 108. člověk na zemi je dnes vyhnán z domova. V roce 2018 byla na světě každý den průměrně každé dvě […]

Venezuelan people cross the border to get to Colombia by a "trocha", muddy footpaths that cut across the scrubland that covers the banks of the Tachira River, which forms the border between Venezuela and Colombia. ; In a context of rampant hyperinflation, shortages, political turmoil, violence and persecution, more than 2.7 million Venezuelans, refugees and migrants, have left the country since 2015 in search of security or a better life abroad.

Zpráva UNHCR s názvem Globální trendy 2018 jasně dokládá neustále rostoucí míru nuceného vysídlování ve světě. Počet lidí přinucených uprchnout před válkou, pronásledováním nebo násilím se za posledních 20 let zdvojnásobil. Každý 108. člověk na zemi je dnes vyhnán z domova.

V roce 2018 byla na světě každý den průměrně každé dvě vteřiny jedna osoba donucena uprchnout a hledat útočiště před pronásledováním, konfliktem nebo násilím. Do konce roku 2018 bylo nuceně vysídleno 70,8 milionu lidí. Každý z nich má svůj vlastní příběh, jeho život byl rozvrácen, jeho rodina rozbita nebo ztracena. V zoufalé snaze najít bezpečí a ochranu se mnozí z těchto lidí vydali na nebezpečnou cestu.

VYSÍDLENÍ

Na konci roku 2018 tvořilo většinu vysídlených osob z celého světa více než 41 milionů vnitřně vysídlených lidí. Mnozí z nich byli vyhnáni z domovů opakovaně a jsou nucení žít v nepředstavitelně obtížných a nebezpečných podmínkách. UNHCR a ostatní humanitární organizace k nim nemají přístup a nemohou jim poskytnout pomoc, neboť jejich domovské země jsou pustošeny konflikty. Téměř 26 milionů těchto osob tvořili uprchlíci, kteří se uchýlili především do okolních zemí. 80 % všech uprchlíků nalezlo útočiště v sousedních zemích a 61 % všech uprchlíků žilo v městech a příměstských oblastech. Víme také, že 67 % světových uprchlíků, tj. více než 2/3, pochází z pouhých pěti zemí: Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Myanmy a Somálska. Vedle vnitřně vysídlených lidí a uprchlíků víc než 3,5 milionu osob představují žadatelé o azyl čekající na rozhodnutí o své žádosti, což může v některých zemích trvat i několik let. V roce 2018 bylo podáno 1,7 milionu těchto žádostí.

Mnohé rozvinuté země zavádějí stále přísnější azylová řízení a odstrašující opatření a statistiky jasně ukazují, že většina světových uprchlíků, 84 %, žije v rozvojových zemích. Celá třetina světové uprchlické populace žije v nejméně rozvinutých zemích. Obyvatelstvo těchto zemí žije pod hranicí chudoby, avšak nadále poskytuje uprchlíkům podporu, často ve svých vlastních domovech a komunitách. Rozvinuté země hostily pouze 16 % světových uprchlíků.

OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI

Je známo, že po celém světě jsou miliony lidí bez státní příslušnosti (tj. bez státní příslušnosti nebo práv a služeb s ní spojených), nicméně v roce 2018 byly zaznamenány spolehlivé údaje jen o 3,9 milionu osob bez státní příslušnosti v 78 zemích světa. Ve světě i nadále dochází k případům osob bez státní příslušnosti, včetně 25 států, které neumožňují dětem nabýt státní příslušnost po matce, nebo států zmítaných konflikty, v nichž otcové často nejsou známi, jsou nezvěstní nebo zemřeli.

 

ŘEŠENÍ

Nucené vysídlování dosahuje rekordní výše, avšak dlouhodobých řešení pro vysídlené je čím dál méně a stále obtížněji se hledají. V roce 2018 bylo nově vysídleno 13,6 milionu lidí, avšak méně než 3 miliony z nich se mohly vrátit domů. Mezi těmi, kdo se mohli dobrovolně vrátit do bezpečí, bylo jen 593 800 uprchlíků navracejících se do vlasti z ciziny. A pouze 92 400 uprchlíkům, tj. 0,066 % z 1,4 milionu uprchlíků identifikovaných jako velmi zranitelní a vyžadující přesídlení, bylo nabídnuto přesídlení do 25 zemí světa. Třetí trvalé řešení představuje místní integrace; v roce 2018 bylo v 27 hostitelských zemích naturalizováno 62 600 uprchlíků, což je o 15 % méně, než kolika uprchlíkům bylo nabídnuto občanství a veškerá práva a služby poskytované hostitelskými zeměmi v roce 2017.

 

DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

Demografické údaje jsou nezbytné pro účinné humanitární plánování a služby ochrany a v konečném důsledku mají vliv na legislativu a politiku, která rozhoduje o osudech milionů. Spolehlivé údaje však bývají jen obtížně dostupné. Jak každoročně narůstají počty vysídlených osob, zlepšuje se i získávání, ověřování a předávání údajů, které poskytují jasnější obraz nejen o nuceně vysídlených, ale i o lidech, kteří je hostí a podporují.

 

Na konci roku 2018 tvořily polovinu všech světových uprchlíků děti, avšak ještě závažnější je poměr dětí v určitých uprchlických populacích a zejména počty dětí prchajících osamoceně. Nejméně 138 600 dětí bez doprovodu nebo odloučených od rodiny bylo přinuceno prchat před konflikty, násilím nebo pronásledováním osamoceně. Dětským uprchlíkům cestujícím bez doprovodu přitom hrozí zvýšená rizika, včetně nebezpečí vykořisťování, sexuálního a genderového násilí, obchodování a špatného zacházení. Sledování jejich počtu a identifikace jejich zvláštních potřeb však bývá zpravidla obtížnější. V Demokratické republice Kongo tvořily děti 63 % uprchlíků, v Jižním Súdánu a Ugandě to bylo 62 %. Celosvětově nejvíce odloučených dětí a dětí bez doprovodu nahlásila Uganda – 41 200. Navíc zde bylo zaznamenáno 2 800 dětských uprchlíků bez doprovodu mladších pěti let.

 

Polovinu světových uprchlíků tvořily ženy. Podíl žen na uprchlických populacích v jednotlivých regionech a zemích se však značně lišil: v Srbsku, Kosovu a Bosně a Hercegovině tvořily ženy téměř 60 % uprchlíků, v Ekvádoru to bylo pouze 24 %.

 

Osoby vyššího věku (60 a více let) představovaly v roce 2018 pouhá 3 % světových uprchlíků. Hlavní pozornost je sice obvykle věnována nejmladším uprchlíkům, avšak často jsou to právě starší generace, které při vysídlení čelí nejtěžším výzvám. Uprchlíci pokročilého věku často nejsou fyzicky schopni zvládnout cestu do bezpečí nebo drsné podmínky v exilu; jiní nemají přístup k základním službám, například k zdravotnickým zařízením a přístřeší, zejména pokud jsou osamoceni nebo odloučeni od rodin.

Na konci roku 2018 žilo 61 % světových uprchlíků ve městech a příměstských oblastech, tedy nikoli v táborech, jak se veřejnost domnívá. V městském prostředí žije více než 55 % veškerého světového obyvatelstva a uprchlická populace tento trend kopíruje, v některých regionech dokonce překonává. Syrští uprchlíci žijí převážně v příměstských oblastech, což mělo za následek, že absolutní počty městských uprchlíků se v posledních letech více než zdvojnásobily. 98 % syrských uprchlíků (6,3 milionu lidí) žije v městském prostředí. Převážná většina z nich, 90 %, je ubytována v soukromí, zpravidla v pronajatých místnostech, bytech nebo na jiných místech v příměstských oblastech.

Mezi městskými uprchlíky bylo více dospělých mužů. Více než dvě třetiny uprchlických populací na venkově tvořily osoby mladší 18 let, zatímco v městských uprchlických populacích představovaly děti méně než polovinu. Pokud jde o dospělé uprchlické populace, ve městech byly tvořeny muži z 58 %, ve venkovských oblastech jen ze 47 %.